Poslední den v roce

Olej na keramické desce.

rozměr 50 x 50 cm

nezarámovaný

Obraz tichého života. Tato báseň Fráni Šrámka nejlépe vystihuje mé rozpoložení při tvorbě tohoto obrazu. Nový Rok a Silvestr, každý toto období vnímáme jinak, někdo se těší na bujarou oslavu, oplývá chutí se opít, chutí být hlučný a touží se projuchat jednoduše do roku dalšího. Já jsem Nový Rok vždy vnímala zcela jinak. Bilancuji. Myslím na tichost tam venku v lesích, na zvířátka tam někde schovaných, spících, nebo prchajících od hlučné lidské vřavy, toužící po klidu a naději na štěstí a na život. Mám to stejně. Tento obraz tedy věnuji klidu, tichu a pohodě a přeji si z celého srdce, aby svému majiteli toto vše přinesl při každém pohlédnutí na něj.

"Poslední den v roce, dneska jistě přijde, Celý rok se toulá, dnes se jistě vrátí. 

Tenhle večer vždycky musíme být spolu, musíme si povídati.

Že jí srdce nedá, říkává mi vždycky, nevím, proč vždy přitom hledí stranou, že se mnoha lidí ptala, než mne našla, že je tolik uondanou … 

A zda nepřekáží … mám-li něco k pití?

Rum … a hojně rumu … že je jako zbitá, hlas jí jaksi vypráh a je jaksi suchý, ona ví to a je rozpačitá.

Dárek koupila mi, zalže trochu, ale že se jí to nehodilo, vzít ho s sebou.

A smí-li botky sejmout, zmáčené má strašně, že ji tolik nohy zebou.

Zasedne pak k stolu, povytáhne lampu, abych viděla tě lépe, dechne tiše. Hledí na mne, potom kolem, kývá hlavou, pochovává něco tiše, pochovává, pochovává. Mlčí chvilku, tázavě pak, plaše ke mně vzhlédne. A já kývnu. Rozumí mi, zavře oči. Rozumí mi. Strašně zbledne … "

Fráňa Šrámek, sbírka básní Splav, báseň Účtování