Chcete mě?
Olej a akryl na vysoce kvalitním plátně
rozměr 50x50 cm
nezarámovaný
Chcete mě?
Slyším-li toto slovní spojení, okamžitě mi před očima vytane úžasný, laskavý, citlivý, zvířata milující a ochraňující člověk Zdeněk Hrstka. Vzhledem k tomu, že se sama aktivně pohybuji a dobrovolně spolupracuji se spolky a lidmi chránícími zdraví a blaho zvířat, je pro mě tento člověk jeden z těch výjimečných, kteří nejen o záchranářství mluvili, ale i jednali a měnili tehdy doslova pohled a přístup lidí ke zvířatům. Propagoval adopce pejsků namísto jejich nakupování u pofiderních „množičů“, bojoval proti této hrůze páchané za zvířatech a do své smrti se věnoval osvětě v této oblasti. Jeho práce byla naprosto jedinečná a opravdová, upřímná, nezištná a dokázal toho mnoho. Tento obraz vznikal při vzpomínce na úžasného člověka Zdeňka Srstky a jeho práce, kterou započala Marta Kubišová, ve které on nadále vehementně pokračoval a posouval ji za hranice tehdejší normy. Také jsem naplněna obrovskou mírou vděku a obdivu vůči lidem, kteří tak jako on investují podstatnou část svého života, volného času a rozervaných srdcí do práce se zvířaty a jejich záchrany na úkor svého pohodlí a někdy i emočního až fyzického zdraví, protože tato práce znamená vidět mnoho utrpení a je pak těžké spatřovat i světlo na konci tunelu. Avšak právě díky těmto lidem, z nichž spoustu znám osobně, si stále myslím, že andělé mezi námi prostě jsou a že jsou mezi námi a vracejí mi neustále ztrácené iluze o dobru vítězícím nad zlem a zrůdností činů některých „lidí“.
Níže si dovoluji přiložit část vzpomínek Marty Kubišové, Srstkovy kolegyně, která se také dlouhá léta velmi angažovala v boji za práva zvířat.“
„ Okamžitě jsem si vzpomněla na název knihy „Dobrý člověk ještě žije“ od Romaina Rollanda a řekla jsem si: ‚Tak, dobrý člověk už nežije.‘ Protože Zdeněk byl prototyp úžasného člověka. Byl laskavý, oplýval silou, to z něj bylo cítit,“
Byl to hromotluk s něžným a dobrým srdcem, který miloval zvířata,“
Ze společné práce mi nejvíce utkvěla v hlavě scéna z natáčení silvestrovského vydání. Točili jsme spolu hlavní scénu týkající se „Chcete mě“ a on tam šel do školního statku, kde vodil krávu. Jeho otec byl řezník, takže asi proto Zdeněk s těmi zvířaty natolik soucítil, že chtěl všechna ochraňovat. Scéna s krávou se mi vryla do paměti,“.
Byl známý tím, že v jedné nabídce udal čtyřicet pejsků a na základě toho ho tehdy dramaturg a scenárista Jiří Šebánek oslovil, vzpomněla Kubišová na moment, kdy se z nich stali kolegové v moderování.